1. Koncentrované vlastnictví: Zhruba 95 % bitcoinů v oběhu leží na 2,4 % účtů. I v rámci tohoto podílu je navíc koncentrace vlastnictví vychýlená výrazně ve směru „největších“ účtů. Pro srovnání, podle Fedu vlastní procento nejbohatších Američanů asi 30,4 % tamního bohatství domácností.

2. Volatilní kurz: Volatilita kurzu bitcoinu je výrazně vyšší než kolísavost na trzích měn, akcií nebo komodit. Volatilita kurzu bitcoinu letos do poloviny března byla navíc nejvyšší v historii kryptoměny.

3. Dominance dolaru: Téměř 80 % bitcoinů je při převodu na fiat měny směňováno na americký dolar. Do eura míří necelých 20% a například do japonského jenu jen 0,01%.

4. Korelace: V začátcích bitcoinu se vyzdvihovala mimo jiné jeho nezávislost na ostatních typech aktiv včetně akcií nebo dluhopisů. To již ovšem neplatí, v současnosti je kurz bitcoinu výrazně pozitivně korelován s akciemi a negativně s dolarem či americkými vládními dluhopisy.

5. Největší hodler: Největším institucionálním držitelem bitcoinu je trust Grayscale. Spravuje asi 37 miliard dolarů, přičemž loni se objem prostředků pod jeho správou zhruba zdesetinásobil.

6. Stabilní počet transakcí: Průměrný počet denních bitcoinových transakcí dosahuje za poslední čtyři roky 287 tisíc. Jejich počet přitom zůstává zhruba stejný bez ohledu na vývoj kurzu. Likviditu bitcoinu tak výrazněji neovlivnila ani poslední kurzová rally.

7. Slabé ESG skóre: Z hlediska vlivu na životní prostředí je bitcoin katastrofou. Na vině je uhlíková stopa kryptoměny vytvářená spotřebou elektřiny potřebné k zajištění chodu sítě. Například v Číně je polovina těžebního výkonu soustředěna v provincii Sin-ťiang, kde je významným zdrojem energie uhlí.

8. Unikátní aktivum: Z hlediska principu fungování je bitcoin jedinečným aktivem. Vyzdvihuje se hlavně decentralizovanost celého systému. Na druhou stranu, koncentrace vlastnictví znamená také potenciální náchylnost kurzu k výrazné kolísavosti vlivem objemných obchodů.